Hašení ohně v různých dobách bylo různé. Zatímco v dávných dobách, když se stavěly chatrče ze dřeva a vymazávaly hlínou, nedbal nikdo na hašení, ale raději se snažili zabránit rozšíření ohně stržením chatrče či jiného hořícího objektu. Později, když se začalo stavět z nehořlavých materiálů, tak se začalo hasit vědry s vodou.
V roce 1878 nešťastnou náhodou zavítal červený kohout i do naší obce. V domě čísla popisného 38 shořela jenom stodola, ale dalších osm sousedních domů, kde shořely stodoly, maštale, veškerý inventář, stromy v zahradách, protože byl velký vítr, střechy doškové a šindelové, tak se nadalo zachránit vůbec nic. Po tomto velkém požáru byla zakoupena ruční pojízdná stříkačka, kam se musela nalévat voda do nádrže stříkačky a teprve pak se mohlo stříkat. Nebylo potřeba ani moc hadic, protože stříkačka se postavila blízko požáru.
Ještě téhož roku byly z moci úřední občané, kteří vlastnili obytné domky povinni se dostavit ke stříkačce, když zazněl hlas zvonu bijícího na poplach, že hoří nebo je jiné nebezpečí. Velení nad těmito lidmi měl představený obce nebo první radní. S touto stříkačkou vydrželi do rok 1914. V roce 1914 koupili u firmy Vystrčil v Telči ruční pojízdnou stříkačku a hadice. Byl založen dobrovolný hasičský sbor, který měl 18 členů. Na stříkačku si půjčili z Kontribučenského fondu v Lesonicích. Na zaplacení dluhu se obrátili na různé strany: něco dali občané, vzájemná pojišťovna, velkostatek Lesonice, městská záložna Moravských Budějovice a další.
Na podzim roku 1942 v čp. 40 hořela stodola zapálená bleskem, ve které byla svezena celá úroda a muselo se hasit ruční stříkačkou, při které byla práce velmi namáhavá a vyčerpávající. Bylo potřeba mnoho lidí na čerpání vody. Byli na pomoc přizváni hasiči z Babic a Cidliny, kteří již vlastnili motorové stříkačky. Zásah byl dobrý, požár lokalizován a nemohl se šířit na sousední budovy. Výkon těchto stříkaček vidělo mnoho našich občanů, kteří tento výkon hodnotili kladně a začalo se mluvit o zakoupení motorové stříkačky. Jelikož náš sbor neměl dostatek financí na stříkačku, požádal občany o dobrovolnou sbírku, jejichž výše byla 128.000 korun. Nová stříkačka byla objednána prostřednictvím hasičské ústředny v Brně u firmy Sigma Pumpy Smekal Slatiňany. Tato stříkačka byla dodána 1. září 1949 za cenu 122.000 korun.
Datum zveřejnění:
Hadice z hasičské ústředny v Brně 340 m „B“, 320 m „C“ za obnos 71 172 korun. Po té byla vybudována brigádně vodní nádrž proti obecnímu úřadu.
Na konci 70. let byl od JZD zakoupen nákladní automobil Bucegi, který nám sloužil až do roku 1993, kdy byla z firmy BOPO Třebíč zakoupena CAS 25 – Š 706 RTHP. Tato CAS 25 slouží jednotce SDH Lesonice dodnes. V roce 1979 byla zakoupena nová stříkačka PPS 12.
V roce 2005 byla od AČR bezúplatně převedena PPS 12.
V roce 2006 bylo od Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina pro jednotku SDH obce Lesonice formou zápůjčky s následným bezúplatným převodem získáno vozidlo DA 12 - A31.
V roce 2009 byla jednotce PO dána k dispozici, jako budoucí hasičská zbrojnice, část bývalých dílen lesnického učiliště
V roce 2010 byla prostřednictvím HZS bezúplatně získána armádní CAS (LIAZ) od HZS kraje Vysočina pro jednotku SDH obce.
Od roku 1952 se zúčastňujeme soutěže družstev v okrsku. Byly i doby, kdy jsme postupovali do vyšších kol. Mladé požárníky jsme měli do roku 1994 a jeden rok i dorostenecký kolektiv. Od té doby nebyl mezi mládeží o požární sport zájem. Až v roce 2008 se opět obnovila tradice mladých hasičů a kolektiv se začal zúčastňovat různých soutěží. Od roku 2010 vzniklo družstvo žen, které se zúčastňuje soutěží v požárním sportu.
Zúčastňovali jsme se dne otevřených dveří požárních zbrojnic, květnových oslav, ale pořádali i různé soutěže při dětských dnech, taneční zábavy apod.
Tradice těchto aktivit se začíná rok s rokem postupně obnovovat.
