Dopravní výchova
Hlavně bezpečně a bez nehod! – V pátek 29. května jsme v rámci dopravní výchovy navštívili dopravní hřiště v Moravských Budějovicích. Dostali jsme tak příležitost vyzkoušet si pravidla silničního provozu v praxi a navíc s dvěma opravdovými strážníky Městské policie v Moravských Budějovicích. Nevíme, čím jsme si to zasloužili, ale věnoval se nám přímo pan vedoucí strážník Bc. Petr Dohnal a jeho zástupkyně Hana Nixová. Po příchodu jsme si prošli celé dopravní hřiště a ukázali si všechny dopravní značky a nástrahy, které nás na vozovce mohou čekat. Na hřišti je namalované i parkoviště a železniční přejezd. Strážníci nám pak zapnuli i semafory, takže signalizovali jako na opravdové křižovatce. Každý přicestoval s vlastní cyklistickou přilbu, ale kolo jsme si vypůjčili. Na koho kolo nezbylo, nebo bylo příliš velké, jezdil na koloběžce, nebo dělal chodce. Tři děti se vždy střídaly na motokárách. Každý si tedy vyzkoušel, jaké to je sedět a řídit na čtyřech kolech bez motoru. Určitou dobu jsme jezdili na hřišti a strážníci nás přitom upozorňovali na přestupky, kterých jsme se dopustili – no, pár jich bylo, než jsme se to naučili. Zpočátku nám nejvíc dělalo problém signalizovat odbočení vpravo či vlevo, dávat přednost na vedlejší silnici a udržet směr jízdy ve správném pruhu. A pak už jsme zkoušeli jízdu naostro. Většina z nás dostala taštičky s žetony – ty byly místo peněz, které jsme platili jako pokutu, když jsme porušili pravidla silničního provozu. Všichni jezdili na hřišti o sto šest pod drobnohledem strážníků, kteří zastavovali ty, kteří se nezachovali správně. Za celou dobu, co jsme takhle jezdili, však nikdo z nás o „řidičský průkaz“ nepřišel, všem řidičům několik žetonů zbylo. Na závěr nás proto strážníci pochválili a my se s radostí vrátili domů.
Exkurze ESKO -T
Kam s ním? – Touto otázkou se zabýval už Jan Neruda v 19. století. A abychom si v tom udělali jasno i my ve století 21., pozvala nás firma ESKO – T s.r.o. na exkurzi. Že nevíte, co ESKO – T znamená? Je to jednoduché, ESKO je iniciálová zkratka Ekologického Svozu Komunálního Odpadu a T znamená, že se nachází v Třebíči. V areálu firmy jsme se dozvěděli, jak a čím se sváží odpad z okolních obcí, že ESKO také likviduje nebezpečný odpad, jak je zajišťován svoz a likvidace tříděného odpadu a spoustu dalších zajímavých věcí, které firma dělá. Na vlastní oči jsme viděli, jak pracuje třídící linka, kde se přebírá již vytříděné sklo, papír a plasty. Moc to tu nevonělo, o to víc jsme obdivovali pracovníky této linky. Zvážili jsme se na velké váze, kam normálně přijíždějí kamiony s různorodým odpadem. Účastníci naší ZŠ a MŠ Lesonice vážili 0,46 t. Po prohlídce areálu, kde jsme obdivovali slisované barevně roztříděné balíky PET lahví, jsme přešli do krásné a nové učebny. Tam pro nás paní průvodkyně měla připravenou prezentaci, ukázky a hry, abychom se něco více dozvěděli o tom, proč je důležité třídit odpad a jak to máme správně doma i ve škole dělat. Když se totiž zpracuje vytříděný odpad, může se z něj vyrobit něco nového. Tomu se říká recyklace, a šetří se tak energie i suroviny. Byli jsme jak v Jiříkově vidění, když jsme viděli, jaké užitečné věci se dají vyrobit z odpadu – mikiny, tašky, latě na plot, proložky, střešní krytina, jednorázové pomůcky do zdravotnictví atd. Abychom si všechno o třídění odpadu nemuseli pamatovat, dostali jsme plakáty a letáčky, které nám to po návratu do školy připomenou. A protože máme rádi naši Zemi, už se těšíme, jak budeme šetřit a třídit, když teď víme, jak na to!
Žonglér
Jako dárek ke Dni dětí jsme dostali my, žáci ZŠ a MŠ Lesonice, představení známého žongléra Milana Ošmery. Sešli jsme se v mateřské školce, a pak to začalo. Nejprve se kouzlilo – s kartami, velkými i malými, lanem a obrázky. Karty mizely a měnily se nám před očima. Jak to ten kouzelník dělal? Taky jsme se rozhodli nechat zmizet paní učitelku, ale nevyšlo to. Pak nám žonglér ukázal několik čísel s živými potkany. Byly to vlastně dvě potkaní slečny Sisinka a Julinka. Uměly toho hodně – přebíhat přes kelímky, po houpačce i po tyči. Pan Ošmera nám také nafouknul několik balónků, a přitom z nich vytvořil různá zvířátka a kytičky. Nakonec došlo i na očekávané žonglování. Ve vzduchu létaly míčky, kužely i kruhy. Prostě kdo umí, umí jako pan žonglér Milan. A kdo to neumí, tak na to kouká s otevřenou pusou a obdivem jako my!
Vzdělávací program o hudebních nástrojích
V pátek 12. června jsme měli školu plnou hudby. Navštívili nás totiž učitelé Základní umělecké školy ze Žďáru nad Sázavou pan Leoš Drahotský a paní Miroslava Smékalová s programem o hudebních nástrojích. Když jsme se spolu s dětmi z MŠ sešli ve cvičebně, netušili jsme, co zajímavého nás čeká. Během pořadu nám totiž účinkující předvedli mnoho hudebních nástrojů. Začalo to dechovými nástroji. Viděli jsme několik různých fléten, malé, větší, největší, z kovu i z bezového keře, klarinety a saxofon. Jeden nástroj dokonce pan Drahotský rozdělal na tak malé části, že jsme si mysleli, že už to nikdy nesloží zpátky a kloudný zvuk to nevydá. Potom přišly na řadu strunné nástroje – violoncello a kytara a nakonec i heligonka a bicí. Krásné bylo, že jsme nástroje nejen viděli zblízka, ale dokonce nám na ně zahráli páni učitelé krásné skladby různých skladatelů. Zněly tak tóny hluboké i vysoké podle nástrojů, melodie pak byly rychlé i pomalé. Některé hudební ukázky byly známější a někdy šlo dokonce o písničky, které jsme si všichni zazpívali. Pěkné bylo, že jsme se mohli do programu zapojit, a tak třeba všichni tancovali kankán, nebo „čarovali“. Vinda v jednu chvíli představoval krále, kterého za zvuku fanfár všichni s úctou vítali! Nejvíc jsme se otřásali při bubnování a některé děti polekaly dudy, protože vypadaly jako čert – no nedivte se, taky byste se lekli, kdyby na vás vystrčilo zničehonic hlavu něco rohatého s kožichem. Nakonec jsme si mohli na dudy i sáhnout a prohlédnou si je. Pořad se nám moc líbil, protože za tak krátkou chvíli vidět a slyšet tolik nástrojů se nám už dlouho nepovedlo! A možná někomu krásná hudba doteď hraje v uších.
Jízda zručnosti
Jsme nejenom školáci, ale i cyklisté! A jak jsme dobří cyklisté, to jsme si dnes 9. 9. 2014 vyzkoušeli. Všichni jsme si do školy dovezli kola a po svačinové přestávce jsme na ně nasedli. Plnili jsme úkoly. Nejprve jsme museli řídit jednou rukou a druhou jsme uchopili za jízdy kroužek a převezli jsme ho o kus dál, kde jsme ho položili. Dále nás čekala kličkovaná, což pro nás byla maličkost. Projet úzkým prostorem mezi dvěma čárami také nebylo nic těžkého. Těžkým oříškem ale bylo zastavení co nejblíže u tyčky, která ale neměla spadnout. Zastavit raději dříve nebo riskovat, že tyčku shodím?!
Další disciplína byla velice lákavá, jednalo se o jízdu na rychlost. A celé zápolení jsme zakončili projížděním osmičky.
Naše výkony paní učitelky průběžně hodnotily a po celkovém vyhodnocení jsme byli odměněni.
Mladší kategorie:
1. 1. místo Michal Čeloud
2. 2. místo Jakub Čech
3. 3. místo Kateřina Jahodová
Starší kategorie:
1. 1. místo Lukáš Kvapil
2. 2. místo Vincent Foral
3. 3. místo Iveta Černá
1. den ve škole
Tak už nám to zase začíná!!! Sešli jsme se s našimi kamarády, líčili si zážitky z prázdnin a přivítali naše tři nové spolužáky. Těšíme se na všechno nové, co se letošní rok budeme učit a co zažijeme.
U Verunky
„Znám, křišťálovou studánku“ účastnili odběru vody ze studánky. Ráno bylo mlhavé počasí, ale během dne se vyčasilo, takže nakonec vysvitlo i sluníčko. Cesta ke studánce vedla oborou, a tak jsme mohli pozorovat podzimní přírodu. U studánky jsme se sešli s panem starostou obce Babice, panem Vechetou, a také se zástupci společnosti MAS Rokytná, o.p.s. z Moravských Budějovic, která projekt pořádá. Nemohli chybět odborníci z Vodárenské akciové společnosti, kteří odebrané vzorky odvezli ke zkoumání do laboratoře v Brně.
Nejprve jsme změřili teplotu vody ve studánce. Teplotní čidlo, které se dalo do proudu vody, ukázalo 10,7 °C. Pak páni z laboratoře odebírali vzorky vody do speciálně upravených lahviček. Některé vzorky jsou na zkoumání pachu a chuti vody, další na přítomnost kovů ve vodě a z posledního vzorku se budou zjišťovat bakterie. Nemohli jsme vidět výsledky hned, protože poslední vzorek musí projít tepelnou úpravou v laboratoři. Odborníci nám však ukázali bakterie vody z jiného místa. Byly oranžové a bledě zelené. Když byly všechny lahvičky naplněny vodou ze studánky Verunka, mohli jsme klást odborníkům na vodu a na studánky otázky. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí. Na zpáteční cestu jsme se posilnili dobrotami, které jsme dostali od pana starosty z Babic, a dostali jsme také drobnou pozornost od autorů projektu. Letošní vycházka ke studánce nám nejen přinesla zpestření vyučování, ale připomněla nám, že je důležité se o studánky starat a vážit si hezkých míst, které máme v okolí.
Ukázka výcviku psa
Jak se to stane, že vás váš pejsek poslouchá? Na to se mohli podívat děti ze Základní a mateřské školy Lesonice v úterý 2. října. Během dopoledne k nám na hřiště u školy přišla slečna Miroslava Beránková z Babic se svou fenkou Cessie, border colií. Ukázala nám, co všechno takový pes dokáže, když je dobře vedený a cvičí se. Viděli jsme, jak Cessie reaguje na povely. Bez mrknutí oka předvedla “k noze, sedni, lehni, přines, podej“, ale také „popros, schovej se, dámička“ a uměla i na povel válet sudy a chytat ve vzduchu frisbee. Děti velmi udivilo, když zjistily, že Cessie umí počítat. Šlo jí nejen sčítání, ale dokonce i malá násobilka. Cessie je natolik šikovná psí slečna, že se dokonce věnuje psímu tanci – a to nám také předvedla! Když udělala něco správně a poslechla svou paničku, dostala vždy odměnu. Co by však pro psa nebylo odměnou, ale přímo životu nebezpečné? Např. cibule, hrozinky, čokoláda a bonbóny. Pro Cessie byl odměnou i potlesk malých a větších dětí. K závěru jsme mohli klást paní cvičitelce otázky. Dozvěděli jsme se, kolik plemen psů je na světě, kolik stojí nejdražší pes, něco o krmení a výstavách psů a o jejich životosprávě. Všichni, kdo jsme představení výcviku viděli, přejeme slečně Beránkové hodně úspěchů a krásných chvil se svým pejskem a mnohým dětem, aby dokázali poslouchat jako Cessie.
Setkání důchodců v Babicích
Kulturní dům v Babicích byl zaplněn důchodci z obcí Lesonice a Babice a na pódiu už čekaly děti ze základní a mateřské školy Lesonice, aby zatancovaly a zazpívaly pro radost našim babičkám a dědečkům. Celé pásmo bylo proloženo recitacemi dětí. Všechny děti se moc snažily, aby celé vystoupení předvedly co nejlépe.
Projekt - Inovace vzdělávání na ZŠ Lesonice
Dostali jsme se do poslední etapy průběhu projektu Inovace vzdělávání na ZŠ Lesonice, který je spolufinancován z ESF. Toto závěrečné období bude nejpříjemnější, protože vše už se "vymyslelo", prověřilo, vyzkoušelo. Pedagogové mají připravené vzdělávací materiály dle svých představ a prostředí naší školy, žáci dle vyjádření v dotazníkách při sběru zpětné vazby chodí rádi na vycházky a všichni přivítali další hodinu informatiky navíc. Jak sama vypovídá otázka jednoho žáka: "Paní učitelko, a budeme se letos taky učit Excel, jak se ho loni učili páťáci?"
Cestopisný dokument o Madagaskaru
V pátek jsme jeli autobusem jen kousek z Lesonic, 11 km do MKS Beseda v Moravských Budějovicích. Ale tam jsme se přenesli prostřednictvím fotograficko-filmové diashow Kateřiny a Miloše MOTANI až na Madagaskar.
Vyprávění nás tak zaujalo, že jsme ani nedutali, za to nás paní učitelky moc chválily. Také byla soutěž o Madagaskaru, ale v té jsme nic nevyhráli. Ne proto, že bychom nic nevěděli, ale někdo byl prostě rychlejší. Nám to nevadí, protože jsme si odnesli spoustu zajímavých informací.
Madagaskar je 4. největší ostrov světa. Leží jihovýchodně od Afriky a dělí ho od ní Mosambický průliv. Je oblévaný Indickým oceánem.
Většina z nás viděla film Madagaskar, ale tam není všechno pravdivé. Na Madagaskaru například nežijí dravé šelmy, kromě fosy madagaskarské. Vypadá jako zkřížený pes s kočkou. Žijí tu chameleoni různých velikostí. Zvláštní potkan se jmenuje česky „křeček velký“. Nežijí tu lvi, opice, sloni ani zebry, které jsme viděli ve filmu. Nejvíce tu žije lemurů, je jich až 20 druhů. Mají hebký, měkký kožíšek, sametové tlapky a jsou velmi přítulní. Zbarveni jsou různě, jeden samec je celý černý.
Život obyvatel na ostrově je skromný. V chýších není kuchyně, vaří se venku na ohni. Hlavní surovinou je rýže. Koupelny nemají, všichni společně se koupou v řece. Silnice nejsou vůbec a cesty byly z kamenů, písku, plné děr a vyjetých kolejí. V chýších byla jen postel a židle. Děti se tu bojí bílých čarodějnic. Školy jsou ve městech kamenné, na vsích jsou v přírodě. Žije tu hodně obyvatel a dětí. Hračky dětí jsou obyčejné, dřevěné nebo co si vyrobí. Dětem chutnaly naše bonbony a kopací míč byl pro ně velmi cenným dárkem, protože si ho jinak vyrábějí samy. Peníze tu jsou hodně špinavé, protože nemají peněženky a nosí je na těle. Na jihu ostrova je největší chudoba, ale lidé jsou tu veselí, šťastní a dobrosrdeční. Pomalu se řekne MORA, MORA.
Roste tu dlouhověký strom BAOBAB, který roste jakoby kořeny nahoru. Podle pověsti ho bůh obrátil korunou dolů, protože byl pyšný, chlubivý a závistivý k ostatním stromům. Žije 500 let, ale v některých oblastech Afriky se dožívá 5 až 6 tisíc let.
Den otevřených dveří ve škole
Na podzimní dušičkové dny jsme ve škole připravili Den otevřených dveří. Pro děti byly připraveny úkoly, soutěže a zábavné činnosti, rodiče a prarodiče při nich děti povzbuzovali a měli možnost si prohlédnout nově zrekonstruované vnitřní prostory naší školy. Předškolní děti se tak mohly hravým způsobem seznámit s prostředím školy, s pedagogy. Tato adaptace bude dále průběžně během roku pokračovat tak, aby předškoláčci u zápisu do 1. třídy neprožívali nejistotu z neznámého prostředí a aby jejich přechod do 1. třídy proběhl co nejlépe.
Na závěr žáci základní školy uskutečnili představení Usínání s Karafiátem formou scénického čtení. Předvedli výrazný a srozumitelný čtenářský projev, za což jim patří velká pochvala. Dále musíme velice ocenit jejich společnou komunikaci během vystoupení a jejich úžasnou souhru jako jednoho tělesa, kterou jsme vnímali "v zákusí".
Broučky jsme uspali, ale na jaře jim zasvítí na chaloupku a oni se probudí. A jejich probuzení už proběhne v mateřské školce.
Vánoční besídka
Už je tady čas pečení perníčků, zdobení cukroví, balení dárků. Takže i ve škole a školce jsme pro naše rodiče, babičky a dědečky nachystali vánoční představení. Nejprve jsme zatancovali aerobik na píseň Holky z naší školky, určitě jste na nás viděli, jak nás to bavilo. Potom přiletěli roztomilí andílci, kteří nám zarecitovali básničky a zazpívali písničky. Určitě jste je poznali, to byly přece děti z naší mateřské školky! Ale vypadali skutečně úžasně! A pak jsme se pohybovali mezi nebem a zemí ve vánoční scénce, kterou nám připravili žáci základní školy.
Dalo nám to spoustu práce vše připravit a proto se už těšíme na Vánoce, až dostane dárečky. Přece si je zasloužíme!
Rozsvícení vánočního stromu
Jak ten čas rychle běží a už je zde první adventní neděle. Počasí tomu příliš nenasvědčuje, ale my se nenecháme odradit, nasadíme čepice více do čela a směle začínáme....
Kde to vlastně začalo? No, jak jsme vám to přece říkali, byla kdysi mladá dívka, jmenovala se Marie a jednou v noci ... tento krásný příběh si připomínáme každým rokem, zná ho každý. V čem nás tak uchvacuje, přitahuje... ve své prostotě, je nám všem blízký, je tak čitelný, obdivuhodný a zachraňující, tolik toho slibuje...
Nechť vám tento příběh rozechvívá srdce po celou adventní dobu a o Vánocích, ať se vám srdce rozezpívá radostí.
Kino - Tři bratři
V pondělí 8. 12. jsme se vydali do kina do Třebíče na pohádku Tři bratři. Pohádka vypráví o třech bratrech, kteří..., ale to vám vlastně nemůžeme říkat, o čem to bylo. Až se potom budeme sami na pohádku dívat, tak byste nebyli překvapeni. Určitě se ale na pohádku podívejte, je moc pěkná.
Projektový den na ZŠ TGM
Ve čtvrtek 18. prosince jsme se zúčastnili projektového dne, kde nás jednotlivé aktivity zavedly do světa pohádek a my se stali hrdiny, kteří přemohli draka, bezpečně zvládli cestu k princezně a plnili ostatní úkoly různých pohádkových postaviček.
Kolem kapličky s krásnou krajinou jsme se zastavili u babky kořenářky, vyzkoušeli vánoční zvyky, získali vědomosti v chovu některých domácích mazlíčků a na závěr jsme si vyzkoušeli svoji šikovnost v tělocvičně.
Prožili jsme příjemný den před vánočními svátky.
Vánoce jsou za dveřmi
Poslední den před vánočními prázdninami to v naší škole už opravdu vypadalo jako o Štědrém dnu. Vyprávěli jsme si o tom, co se stalo a jak to bylo, když vyšla hvězda nad Betlémem. Dozvěděli jsme se tak, proč křesťané na celé Zemi slaví Vánoce. Povídali jsme si také, jaké tradice jsou spojeny s jedním z nejkrásnějších svátků v roce, radostně jsme si zazpívali koledy a vyrobili jsme si vánoční hvězdičku, která nám bude připomínat vánoční příběh.
Pak přišla chvíle, na kterou jsme se těšili asi nejvíc – rozdávání dárků pod symbolickým vánočním stromečkem. Každý byl obdarován hned několika dárky, ze kterých jsme měli všichni velkou radost.
K Vánocům neodmyslitelně patří pohádky, proto jsme vánoční maraton pohádek odstartovali pohádkovým filmem Krakonoš a lyžníci. Viděli jsme, jak se žilo v minulosti v Krkonoších, s čím se lidé potýkali, jak slavili svátky a jaká byla jejich řemesla. Domů jsme odcházeli s nedočkavostí, že Vánoce už jsou za dveřmi. Dneska už víme, že budou zase až za rok. Snad to do té doby vydržíme!
Zápis do 1. třídy
Zápis dětí do 1. ročníku proběhne na naší škole 10. 2. 2015 od 14.00 do 16.00.
Rodiče se prokáží OP, přinesou rodný list dítěte, vyplněný dotazník a žádost o přijetí (tiskopisy si můžete vyzvednou v MŠ nebo ZŠ).
Napadl sníh
Sníh se zdá být v poslední době „úzkoprofilovým zbožím“. Koncem prosince 2014 lehce nasněžilo, ale byly to spíše vánice a fujavice. Přesto jsme se první školní den roku 2015 v družině domluvili, že snad by to zítra šlo. A ŠLO! Počasí bylo jako na horách, sněhu přes noc připadlo, tak jsme vyrazili na kopec. Někteří měli boby, někteří sáňky a holky Jarošovy měly remosku s čajem – to se taky hodí. Nejdříve nám to moc nejezdilo, ale snažili jsme se, sníh se ujezdil a pak to byl docela náročný sportovní výkon. Sáňky i boby jsme si kamarádsky půjčovali, chvíli jsme tlačili, chvíli jezdili, někdo si sněhu užíval jen tak. Naučili jsme se dokonce řídit. Nejdále jezdily sáňky Pavla, řízené Markétou Jarošovou a Michalem Čeloudem.
Seminář pro rodiče
V úterý 20. 1. 2015 se uskutečnila pro rodiče přednáška odborníků ze Střediska výchovné péče - STŘED na téma ADHD (Attencion Dificit Hyperactivit Dosorder). Jedná se o poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivním jednáním. Dalšími projevy jsou např. nezačleněnost do kolektivu, neplnění úkolů, silné emoční projevy... . Právě rodiče jsou hlavními osobami ve správné léčbě, neboť je vždy potřeba vyhledat odbornou pomoc u psychologů i dalších organizací, které se tímto problémem zabývají.
Dopoledne v Moravských Budějovicích
Bruslení na zimním stadionu v Moravských Budějovicích bylo výzvou pro mnohé z nás. Jízda linkovým autobusem dopřála chvilku klidu. Každý si tak mohl v duchu zopakovat své bruslařské umění.
V Budějovicích jsme se rozdělili na dvě skupiny. Skupina bez bruslí vyrazila na prohlídku města, ostatní jsme se statečně přezuli do již zajetých, někdo do nových bruslí. A pak začalo ledové show na ledové ploše, která patřila jen nám, žákům ZŠ Lesonice! Komu to moc nešlo, mohl si půjčit vozítko. Kdo bruslit uměl, potřeboval jen chvilku, aby se do jízdy opět pořádně obul. Největší zážitek měli ti, kteří na bruslích moc neuměli nebo si mysleli, že bruslení je nad jejich síly, ale po hodině tréninku si při hudbě užívali krásný sportovní zážitek. Nakonec jsme hráli i honičku a bylo to moc fajn. Bruslení jsme si užívali také proto, že ledových ploch na rybnících letos moc nebylo, takže to byla jedinečná příležitost.
Po bruslení jsme šli všichni společně na prohlídku betlémů do kostela sv. Jiljí. Líbil se nám kostel, zazpívali jsme si některé koledy. A betlémy? Ty byly překrásné. Bylo jich mnoho. Bohaté i chudší, vzácné i obyčejné, vyrobeny z různých papírů, z plyšáků, ze dřeva, keramické věci...a třeba z perníku.Byly všechny moc hezké, velmi zajímavé..
Divadelní představení Zahrada
V pondělí 16. 3. 2015 jsme shlédli představení Zahrada, které se odehrávalo v divadle Pasáž v Třebíči. Vycházelo ze stejnojmenné knihy Jiřího Trnky. Jednalo se o příběh tří chlapců, kteří se ocitli před branou do zahrady… a každá zavřená brána je pro kluky lákadlem… lehce fantazijní příběh s humorným laděním nabídl dětem plno dobrodružství.
Velikonoční výstava
Začalo jaro, za chvíli budou Velikonoce a pilné seniorky z naší obce pro nás připravily Velikonoční výstavu. Jen jsme vešli do prostor Muzea, obklopily nás zářivé jarní barvy, zapípali na nás ptáčci, kuřátka, vykoukli na nás zajíčci a samozřejmě nás vřele přivítaly samy aktérky výstavy.
Některé výrobky jsou také od nás, dětí ze školky a školy, určitě se běžte podívat.
Velice děkujeme za krásnou výstavu a plánujeme, že schopností a elánu seniorek využijeme v příštím školním roce a uspořádáme společnou školní akci.
Čistá Vysočina
Chceme, aby kraj Vysočina, ve kterém žijeme, byl uklizený a čistý. Proto jsme se dne,s v pondělí 13. 4., zapojili do této akce. Obešli jsme celou naši vesnici a sbírali a sbírali... Je až s podivem, jak může být někdo tak bezohledný a nespolečenský, že vyhodí papír, pet láhev a další kamkoliv jinam, jen ne do koše, popelnice či kontejneru!!!
My, jako děti ze základní školy, chceme, aby byla naše obec čistá. Proto jsme dnes sbíraly odpadky a povídaly jsme si ve škole o tom, kam odpadky patří. My to víme a podle toho se chováme. Dělejte to tak prosím všichni!!! Děkujeme (a příští rok už nebude co sbírat...)
Ochutnávkový koš
V minulém týdnu jsme dostali od firmy Laktea, o.p.s. v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol i „ochutnávkový koš ovoce a zeleniny“. Ve velké krabici jsme pak našli mnoho jejich druhů, které hýřily všemi barvami. Součástí koše byly i velké nástěnné plakáty s informacemi o ovoci a zelenině. V pracovních činnostech jsme si při té příležitosti zahráli několik her, a přitom se i něco nového přiučili a vyzkoušeli si, např. jak ovoce se zeleninou skladujeme, loupeme, jak je zpracováváme. Někteří z nás poznávali vybrané druhy zeleniny a ovoce poslepu, jiní zkoušeli se zavřenýma očima poznat ovoce nebo zeleninu pouze podle chuti, všichni jsme pak soutěžili, kdo si vzpomene na co nejvíc druhů ovoce a zeleniny. Patnáct dětí, které byly zrovna přítomny ve škole, ochutnalo všechny druhy. Všechno bylo nejen zdravé, ale i dobré, a všichni jsme z toho měli velkou radost.
Probouzení broučků
S nedočkavostí jsme očekávali teplé jarní dny, abychom mohli probudit broučky, které jsme na podzim v základní škole uspávali. Ve středu 15. 3. bylo nádherné slunečné odpoledne a všichni jsme se sešli na školní zahradě v mateřské škole. Přečetli jsme si ukázky z knihy J. Karafiáta Broučci, zahráli jsme si hry, zacvičili jsme a zatancovali jsme našim rodičům. Celé odpoledne bylo hravé a veselé.
Divadelní představení v Horáckém divadle v Jihlavě
Tento týden jsme začali velice příjemně, v pondělí 23. 2. 2015 jsme sice ráno do školy přišli, ale po první vyučovací hodině pro nás přijel autobus a vyrazili jsme do Jihlavy do divadla. Všichni jsme se těšili, čekalo nás představení Princ Bajaja. Tato známá pohádka byla velice nápaditě zpracovaná, dějová linie zajímavě plynula, byla prokládána písněmi, které citlivě dotvářely atmosféru jednotlivých scén. Dramatičnost příběhu nenarušily ani vtipné momenty s moderními prvky, které děti opětovaly upřímným smíchem. Pohádka byla velice zdařilá, odvážíme si krásné zážitky.
Dopravní výchova - teoretická část
Ve čt 16. 4. se žáci zúčastnili přednášky s dopravní tématikou, zopakovali si, jak se mají chovat na silnici, na chodníku, jak mají jezdit na kole, koloběžce nebo kolečkových bruslích. Ve znalosti si ověří na dopravní hřišti v Moravských Budějovicích, kam pojedeme v červnu.
Den otevřených dveří v ADW
V pátek 17. 4. předpověď počasí slibovala deštivý den, a proto jsme vyralili směrem k ADW hned po ránu, když ještě nepršelo. Žáci se seznámili s činnostmi, které zde probíhají, viděli, čím se zvířátka živí, hlavně chlapci obdivovali stroje a techniku, kterou se obdělávají pole. Vysvětlili nám také, jak pracuje bioplynová stanice, podívali jsme se na kravičky a telátka a na závěr jsme si zasadili mátu, kterou jsme si odnesli domů. Také jsme dostali jako dárek míče, které budeme používat v hodinách tv.
Plavání
A už je tady jaro a s ním začíná výuka plavání pro žáky 3. a 4. ročníku. Letos nás jezdí málo, ale o to víc se těšíme, co se všechno naučíme a kolik zábavy si užijeme.
Jak vzniká kniha
V pátek 24. 4. jsme měli ve škole návštěvu. Přijela za námi pí Kopečková z nakladatelství B4U Publishing a povídala nám, jak vzniká kniha. Spoustu knih nám také ukázala. Každá kniha byla něčím zajímavá, moc se nám líbily. Tyto knihy jsou velice hravé a všechny nás něčím překvapily. Na závěr workshopu jsme všichni dostali dárek - Atlas pro děti. Některé knihy nám také zůstaly ve škole, tak si s nimi dál můžeme "hrát".
Otvírání studánek MAS Zubří země
V pátek 15. května se osm žáků naší školy s paní učitelkou zúčastnilo exkurze s názvem Otvírání studánek MAS Zubří země, kterou pořádala MAS Rokytná, o. p. s. Brzy ráno jsme do autobusu nastoupili jako první, ale postupně k nám přistoupili žáci a učitelé z dalších pěti škol z okolí, které se také zapojili do projektu a starají se o studánky v blízkém okolí. Celou cestu se o nás staraly a provázely nás paní Barbora Kotrbová a Helena Čuková z Mas Rokytná. Už od začátku jsme se těšili, co všechno v tzv. Zubří zemi uvidíme. Kde se však tato „země“ nachází? V severovýchodním cípu kraje Vysočina v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Zubry jsme sice na vlastní oči neviděli, ale teď už víme, že název tato oblast dostala podle erbovního zvířete pánů z Pernštejna, kteří zde měli svůj hrad. V Zubří zemi se nás ujal průvodce pan Martin Svoboda. Vyjeli jsme k přehradě Vír, kde nás ohromila obrovská hráz. Tam na nás čekal pan hrázný, který nás provedl hrází a řekl nám mnoho informací o vírské přehradě. Uvnitř hráze to vypadalo tak trochu jako v jeskyni – byly tam i krápníky, všechno bylo vlhké a místy tekla i voda. Všude byla měřící zařízení. Prohlídka hráze byla zajímavá, ale byli jsme rádi, když jsme se zase dostali na sluníčko. Hned jsme pak navštívili studánku U hráze, kde Vinda našel první kešku – schránku s písmenem do tajenky pro všechny milovníky geocachingu. Po dobrém obědě v nedaleké restauraci jsme se přemístili k městečku Nedvědice, kde jsme navštívili hned dvě studánky – studánku Slovanka nad řekou Svratkou a Císařskou studánku, která je největší kamennou studánkou v Zubří zemi. Po cestě jsme se občerstvili zmrzlinou v místní dobré cukrárně a viděli jsme na obzoru siluetu hradu Pernštejn. Před odjezdem nás pak čekala poslední studánka Pod Horou v Bystřici nad Pernštejnem. Tady jsme opět ulovili písmeno do geocachingové hry Hledej Vodomila 2015. Každou studánku nám náš průvodce přiblížil a mohli jsme se napít velmi dobré a osvěžující vody. Viděli jsme na vlastní oči, jak je dobré, prospěšné a důležité se o studánky starat. Pak už nás čekala jen zpáteční dlouhá cesta domů. Na památku naší exkurze jsme dostali mnoho dárečků – informační letáčky, pexeso se studánkami, placky a blok a tužku, které nám budou připomínat pěkný poznávací výlet.
Druhá jarní vycházka
V pondělí 18. května se uskutečnila v rámci projektu Inovace vzdělávání na ZŠ Lesonice, který je spolufinancován z ESF, druhá jarní vycházka k rybníku Utopenec, který je už skoro celý napuštěn. Za krásného slunečného počasí jsme se vydali pozorovat rybník, Jakubský potok a jejich okolí. Poznávali jsme rostliny a zvířata, učili jsme se je pojmenovat a dozvídali jsme se o nich i něco nového. Děti z 5. třídy odebrali vzorky vody rybníka, lovili pulce a jiné drobné vodní živočichy. Při hře jsme pak „lovili“ udicí z rybníka názvy živočichů a rostlin a určovali jsme je. Dalekohledem jsme „dokoukli“ až na druhý břeh rybníka, na který bychom se suchou nohou nedostali. Cestou k rybníku i zpět jsme pozorovali krásu a zajímavosti jarní přírody, která je plná barev a vůní.
Prevence dětských úrazů
Ve středu 20. května za námi do školy přijela paní Mgr. Pokorná ze Státního zdravotního ústavu v Jihlavě s programem o bezpečnosti a prevenci dětských úrazů. Program trval tři hodiny, ale uteklo nám to všem jako voda, protože čas jsme vyplnili povídáním, praktickými ukázkami, hrami a kvízy. Nejprve jsme si povídali o úrazech a nástrahách, které na nás mohou číhat ve škole, doma a venku v obci i v přírodě. Ve skupinách jsme pak soutěžili ve hře Riskuj! Hra skončila remízou, a tak jsme vyhráli vlastně všichni! Už tedy víme, jak se chránit před některými úrazy, na koho se obrátit, koho a jaké číslo zavolat a jak bezpečně sportovat. Další hodinu jsme si povídali, jak můžeme někomu zachránit lidský život pomocí masáže srdce a dýchání z úst do úst. A navíc jsme si to prakticky ukázali na figuríně – modelu, který s sebou paní Pokorná přivezla. Přestože si přejeme, aby to nikdo z nás nemusel nikdy zažít, každý si vyzkoušel udělat masáž srdce. Srdíčko se stlačuje tak rychle, jako bychom zpívali vánoční písničku Jingle bells. Je to taková rychlost, že se ji nepodařilo ani na fotoaparát zachytit. Poslední hodinu jsme si povídali o bezpečnosti a pravidlech v dopravě, co všechno můžeme udělat proto, abychom se vyhnuli neštěstím a úrazům. Vyzkoušeli jsme si mnoho modelových situací, zahráli jsme si několik her, při kterých jsme se nejen pobavili, ale při nichž jsme si taky spoustu věcí zopakovali a naučili se i něco nového. A to všechno proto, aby nás nezaskočily nenadálé události a abychom věděli, jak se správně zachovat a třeba i zachránit život. Program se nám velmi líbil, a tak se těšíme, až k nám paní Pokorná zase někdy s jiným programem zavítá.
Školní besídka ke Svátku matek
Všichni jsme se na dnešek moc těšili, protože maminky dnes mají svátek, je neděle 10. května. Moc se těšíme, protože máme nejen pro maminky dáreček a jsme zvědaví, jak se bude líbit. Nacvičili jsme program na školní besídku. Několik týdnů jsme trénovali, cvičili a snažili se, abychom si vše zapamatovali, abychom se sehráli společeně se svými spolužáky, no, abychom se všem líbili!
Nejprve jsme vystoupili s tanečním číslem, paní vychovatelka si až doposledka myslela, že budeme tancovat na dechovku?!, to jsme tedy odmítli
... určitě jste poznali, že jsme na všem byli domluveni, to jen aby celé vystoupení bylo dramatičtější
.
Následně přiběhli na pódium trpaslíci, zatancovali, zazpívali a představiili se nám a pak zase odběhli do lesa.
Školáci se vypravili na výlet do našeho hlavního města a přiblížili nám historii Prahy a jejich nejznámějších památek formou několika scének a jarmareční písně. Vše bylo doprovázeno písněmi, tanečky, obrazovými kulisami a projekcí.
Školní výlet
Na středu 27. 5. jsme se všichni těšili, jedeme na školní výlet do Náměště n. Oslavou! S úsměvem na rtech a batůžky na zádech jsme vyrazili. Ani jsme si nestihli všechno říci a už jsme tam byli. Nejprve jsme zamířili do Centra environmentálních technik a technologií. Byli zde na nás již připraveni a dozvěděli jsme se spoustu nového, zopakovali jsme si, co už víme a názorně a prakticky jsme si vše vyzkoušeli. Také jsme malovali úplně jinými barvami, než jsme zvyklí. To se rozmíchaly různé odstíny hlíny s tvarohem a už jsme se začali ohánět štětci. Po vyčerpávajícím programu jsme dostali tác s ovocem jako odměnu.
Rozloučili jsme se, ušli pár metrů a byli jsme v cukrárně a všichni jsme dostali zmrzlinu, kdo nechtěl zmrzlinu, mohl si vybrat něco jiného. Nedaleko cukrárny bylo hračkářství, tam bylo věcí, jen se pro něco rozhodnout...
Poslední částí výletu bylo pohádkové představení Princ Bajaja. No, to jsme se nasmáli, ten šašek byl hodně legrační a jezdil zde i opravdový kůň.
Pak jsme nasedli domů a s unavenýma nožkami, prázdnými peněženkami a snědenými svačinami jsme vyrazili k domovu.
Hvězdárna - výukový program
V polovině června jsme využili poukaz na dvouhodinový program v třebíčské hvězdárně, který jsme vyhráli jako škola ve výtvarné soutěži ZOO z DDM Třebíč. Brzy ráno jsme tedy vyšlapali kopec z autobusového nádraží k hvězdárně a těšili se, co se o vesmíru a jeho tajemství dozvíme. Přivítala nás Mgr. Švihálková, která nám pouštěla krátké filmečky a prezentace o planetách. Průvodcem se stal i pejsek Matýsek, který nás provedl příběhem o Slunci a planetách sluneční soustavy. Dozvěděli jsme se tedy mnoho zajímavého, např. z čeho jsou některé planety utvořeny, jestli se na nich dá žít, na jakou planetu bychom nemohli ani přistát a tak podobně. Díky počítačovým simulacím a projekcím jsme si mohli představit, kolik váží Slunce a jiné obrovské planety, mohli jsme si porovnat velikost planet a hvězd, jak je co malé a velké. Naše Země byla v porovnání s některými opravdu malá, třeba jako kulička na cvrnkání vedle velkého gymnastického míče. Taky jsme se dozvěděli, proč se střídá den a noc, zajímavosti o Měsíci, který obíhá kolem Země, a že jiné planety mají třeba měsíců hned několik. Díky Matýskovi jsme přišli na to, jak je to s časovými pásmy, takže když je u nás den, v Americe za oceánem mají noc. V závěru jsme se podívali na opravdický hvězdářský dalekohled. Kdo by to byl řekl, že se schovává v plechovém domečku s odkrývací střechou! Před odchodem na autobus jsme ještě stihli vyplnit pracovní list, který pro nás paní lektorka připravila. Myslím, že tuhle výhru jsme si opravdu užili a navíc se z ní i pěkně poučili.
Máme rádi přírodu
V pátek 19. 5. jsme se vydali na exkurzi do Brna a okolí. Naším prvním cílem byla botanická zahrada v Brně. Po prohlídce jsme se vydali z Brna ven, směrem na Ochoz u Brna, až jsme dojeli na Kaprálův mlýn. Jak se dočtete na jejich webových stránkách, jedná se o středisko ekologické výchovy, připravující výchovné programy pro školy, dále skautskou základnu a v neposlední řadě modelový dům, určeným ke sledování účinnosti ekotechnologií ve skutečném provozu.
Z výčtu navštívených míst je patrné, že naším hlavním cílem byla podpora environmentální výchovy a vzdělávání u našich dětí a žáků. Tato exkurze byla součástí projektu Máme rádi přírodu, který je spolufinancován z Fondu Vysočiny, ID FV01203.0013. Na ni budou navazovat ve školním roce 2015/ 2016 další ekologicky zaměřené aktivity s dětmi tak, abychom v dětech rozvíjeli jejich přirozený zájem o přírodu kolem nás, vedli je k pozorování a zkoumání rostlin a živočichů a vychovávali ekologicky smýšlející lidi, kteří nejsou lhostejní ke stavu naší planety.
Na zpáteční cestě děti byly plny dojmů z rostlin, které viděly v botanické zahradě a běžně se s nimi nesetkají, z připravených hravých ekologických aktivit, z krásného až malebného prostředí oblasti Moravského krasu, který je protkaný úžasnými jeskyněmi, které navštívily, přemýšlely nad rozdíly technického zázemí mlýnů – navštívily mlýn s původním vybavením, seznámily se s prací ve mlýně, s různými úskalími, které přinášelo počasí a viděly, jak se s tím dokázali naši předci vypořádat, a prohlédly si zrekonstruovaný mlýn, do kterého už byly zakomponovány ekotechnologie, které využívají poznatky a studie současnosti.
Cyklistický výlet
Předposlední den školního roku jsme se vydali na kratší cyklistický výlet do okolí Lesonic. Poté, co jsme před školou zformovali peleton cyklistů a zopakovali si pravidla bezpečné jízdy, vyjeli jsme z Lesonic směrem na Horní Lažany. Lesní cesta sice byla mokřejší než ta mezi poli, přesto jsme dobře dorazili k rybníčku, kde žijí nutrie. Jakmile jsme u něj zastavili, z nory na protějším břehu vylezly hned dvě nutrie a plavaly směrem k nám. Bohužel jsme jim nic nedonesli k snědku, tak se vrátili zpět ke své noře a začali s dopolední hygienou. Po této zoologické miniexkurzi s nutriemi jsme se vydali z Horních Lažan směrem do Babic. Cesta sice vedla do kopce, ale mimo hlavní silnici, takže jsme se cítili při pomalém šlapání bezpečně. V Babicích jsme na hřišti snědli svačinu a zadívali se společně do okolí, abychom se zorientovali. Bylo krásně jasno, takže jsme viděli široko daleko. Na zpáteční cestě jsme to vzali kolem Cidliny. Z kopce dolů se nám jelo snadno. Poslední úsek byl z Cidliny do Lesonic, což znamenalo příjemnou projížďku mezi poli s výhledem na okolní lesy a vesnice. Po příjezdu ke škole si mnozí libovali, jak krásný výlet se nám vydařil.
Poslední školní den
A je to tady...všichni jsme se na tento den moc těšili...ve škole dnes budeme jen chvíli a pak jsou prázdniny!
Závěr roku je příležitostí, abychom zhodnotili letošní školní rok. Domnívám se, že všechny děti si zaslouží velkou pochvalu za celoroční práci, za své snažení, i když třeba vše vždy nebylo dle představ, tak každý ví, kde se má zlepšovat, co dopilovat, na co si dát pozor. Poděkování patří také všem rodičům za spolupráci se školou.
Děti byly individuální odměňovány za školní projekt Čteme dětem, za sběr léčivých rostlin a chování ve škole, za reprezentaci školy.
Už zbývá jen jediné: KRÁSNÉ PRÁZDNINY a v září AHOJ!
