První den ve škole
A už to začalo
, všichni jsme moc rádi, že jsme zase ve škole. S každým si mám o čem povídat, někoho jsem neviděl celé prázdniny, někdo je úplně změněný, protože se ostříhal a na všechny se moc těším. A máme mezi sebou nové žáky, prvňáčky. Přejeme jim, ať se jim ve škole líbí jako nám a aby se jim vždy dařilo.
Dopravní hřiště v MB
První školní týden jsme příjemně ukončili na dopravním hřišti v Moravských Budějovicích. V noci pršelo, ráno bylo chladno, ale nakonec se nám den moc vydařil. Za žáky školy krátké postřehy.
Katka Jahodová: „Líbilo se mi na dopravním hřišti. Jezdili jsme na kolech, svítily tam semafory. Dívali jsme se na ty barvy - červená znamená STOP, oranžová PŘIPRAVIT, zelená JET! Líbily se mi i dopravní značky a motokáry.“
Dominik Gábor: „Bylo to tam dobré, stejné jako loni – motokáry, kola. Já jsem jezdil na motokáře 3x a na kole asi 2x a byl jsem chodec. Dostali jsme úkol – dřevěné žetonky. Paní policistka nám řekla, že kdo bude mít nula, tak propadl zkouškou, já jsem měl pět, všechny mi zůstaly. Taky mi paní policistka půjčila helmu na kolo a na motokáru.“
Petřík Pelikán: „Nejvíc se mi líbilo, jak jsem jezdil na motokárách a ještě víc na kole. Líbilo se mi zastavování na semaforech. Taky mě bavilo být chodcem. Taky jsme byli nakupovat v hračkářství.“
Beseda o zdravém životním stylu
Dnes v úterý 8. 9. mezi nás přijely dvě paní a moc hezky nám povídaly o tom, co máme jíst, co je zdravé, co je nezdravé a proč. Hráli jsme si s kartičkami, vytvářeli jsme pyramidu zdravého jídelníčku, naučily nás spoustu nových her, no, bylo to moc zajímavé a zábavné. Také jsme si s nimi hráli na zraněné, povídali jsme si, co dělat, když se sami zraníme nebo když se zraní nějaký náš kamarád. Zkusili jsme si to přímo na sobě, zalepovali jsme se a obvazovali jsme se. A pak jsme se vzájemně také dávali do stabilizované polohy. Moc se nám celé dopoledne líbilo.
Srdce z lásky darované - Setkání seniorů
V prvním měsíci školního roku jsme se ve škole i školce věnovali, kromě školních povinností, nácviku pásma pro Setkání důchodců, které proběhlo tentokrát v lesonické sokolovně.
Děti trpělivě trénovaly a doufáme, že se líbily. Proto, že vystupovalo i osm dětí ze školky, bylo vystoupení uzpůsobené k jejich věku jednoduššími lidovými písněmi a tanečky. Starší děti však malým rády pomáhaly.
Některé děti se předvedly jako budoucí zpěváci a krásně zazpívaly určené písně.
Žáci, kteří navštěvují školní družinu, vyrobili krásná velká srdce s obtisky svých rukou a jako symbol úcty k našim starším občanům je věnovali a vyzdobili jimi sál.
Za odměnu děti dostaly občerstvení, i když pro nás je největší odměnou potlesk a pocit, že jsme udělali radost.
Drakiáda
Podzimní dny začaly krásně, proto jsme jich chtěli co nejlépe využít. Drakiáda byla jednou z mnoha příležitostí. Počasí bylo slunečné, vítr foukal tak akorát. Draků se sešlo 14 a většina z nich vylétla tak vysoko, že provázky mohly být o pár metrů delší. Akce se nám vydařila, i když se ukázalo, že řídit správně létajícího draka není docela jednoduché.
Ovoce a zelenina trochu jinak
V pátek 25. 9. jsme měli ve škole moc zajímavou návštěvu. Přišel za námi náš bývalý žák, Petr Špaček. Jsme rádi, že si na nás udělal čas a přinesl nám ukázat ozdobené ovoce a zeleninu. Nevěřili jsme svým očím, že se to dá udělat. Ale přímo před námi vykrajoval ovoce a přetvářel ho na zajímavý, až umělecký prvek. Právě takto ozdobené ovoce a zelenina se používá na ozdobu talíře s jídlem či jako ozdoba celých stolů. Vypadalo to skvostně, jak vidíte sami na fotografiích, ale neměli jsme vůbec žádný problém tuto nádheru sníst. Chutná to stále stejně.
Podzimní vycházka
Dne 13. října 2015 se uskutečnila podzimní vycházka do lesonické obory, jejíž vzdálenost od školy děti odkrokovaly (přepočteno) na 1 090m. Cestou se orientovaly podle jevů probraných ve výuce, všímaly si opuštěných hnízd a řešily důvod stěhování ptáků a pomoc těm, kteří tu zůstanou přes zimu.
Barvami podzimu děti vítala celá obora, kde určovaly stromy, lesní patra, hledaly strom naší republiky a objevovaly, co může les člověku nabídnout. Část podzimních darů zaplnila i přírodovědnou učebnu ve škole pro další názornou výuku.
Mezipředmětový vztah se potom promítl i do dalších předmětů (hudební výchova – písně, ČJ četba článků a řešení křížovek).
Divadlo Pasáž - O kocouru Mikešovi
Divadlo se mi líbilo, i postavičky. V družině jsme se dívali na příběh „Mikeš na pouti“ a právě tak také divadlo začalo.
Mikeš s čuníkem jeli na pouť. Přijeli k hospodě na trakači a jeden pán si ho spletl s motorkou, tak zvířátka jela domů na motorce. Bavila mě motorka, jak dělala vtipný zvuk.
Pamatuji si nejvíc, jak ten kluk - Pepík dával Mikešovi boty. Naučil Mikeše chodit. Nebylo to jednoduché, Mikeš, když udělal jeden krok, tak spadl. Ale pak se to naučil, protože se držel toho kluka, který s ním chvíli chodil.
Ze všeho nejvíc se mi líbilo, jak šel Mikeš do školy, jak nemohl jít Pepík a Mikeš se učil místo něho. Mikeš počítal třeba 1+1, napsal 11.
Bylo to hezké, dobře to vymysleli. Dobře to dopadlo. Byly tam kostýmy – prasátko, kočička, babička, Pepík, koza. Potom ještě Mařenka a její tatínek.
Den stromů
21. říjen je vyhlášený Den stromů. Proto se v lesonické oboře každoročně setkávají žáci škol, aby se zúčastnili praktického pozorování lesa, poznávání dravců, kácení, měření a odhadu výšky stromů a dalších aktivit.
Pozornosti samozřejmě nikdy neunikne kůň, který předváděl dovednosti v přibližování dřeva. Bez snažení nás všech by ale veškerá krása byla ta tam, pokud by se les stal skladištěm. A právě tato problematika je také jedním z bodů výuky v přírodě. I když se akce zúčastňujeme pravidelně, vždy si odnášíme do života nové poznatky.
Na závěr vydařeného a zajímavého dne si děti pochutnaly u ohýnku na opečených špekáčcích a radovaly se z cen, které jim věnoval organizátor akce – LČR. Nejen za dárky jim děkujeme.
Cestopis Keňa a gorily
Postřehy dětí:
Byli jsme na cestopisném pořadu o Keni a Ugandě. Je to v Africe.
Masajové jsou kmen bojovníků, jsou oblečeni v červené látce.
Černoši a černošky tancovali po skupinkách. Prvně pánové, pak ženy. Měli na sobě náušničky, náhrdelníky, na rukách náramky až po loket, i na nohách měli náramky. Černoch může mít až 33 žen a každá má svůj dům. Žena stojí patnáct krav. V Africe chodí děti taky do školy, mluví tam anglicky. Škola byla pěkná, protože tam zpívali.
Nejvíce se mi líbili hadi, protože mají velké zuby. Třeba mamba zelená nebo mamba černá. Chytili zeleného, hubeného hada, zelenou mambu. Dali ho zpátky do pralesa. Průvodce Sama kdysi mamba kousla. Kdyby mu nedali injekci s protilátkou, to byl taky jed, tak by umřel. Z kobry dali jed do vody. Musela mít zuby ve vodě. Hada dali do sáčku, aby je nekousl. Pak ho dali do batůžku a odvezli zpět do pralesa, aby žil dál. V Keni žije 63 hadů, které nám neublíží a 32 nebezpečných. Když ti stříkne do očí kobra plivavá, musíš si je vymýt vodou, mlékem nebo kolou.
Žijí tu žirafy, gorily, paviáni, lvi. Zebry a pakoně chodí daleké cesty za potravou, na trávu. Po cestě je ohrožují lvi a krokodýli. Ještě jsme viděli buvoly, zebry, slony, pštrosy, žirafy, opice. Ve městě byly i děti, byly veselé. Nejvíc se mi líbili červení sloni a jak opice skákaly po autě. Lidi jim dávali banány.
Vajíčka si ohřáli v pramenech horké vody.
Pak šli do pralesa za gorilami. Dospělý samec váží až 200kg. Jedí bambusy. Říkali, že jsou předchůdci člověka. Líbily se mi opičky, protože mají srst a mají hezkou barvu. Ještě si pamatuji slony. Oplachovali se a pak byli oranžoví. A měli malá slůňata. Taky lev se mi líbil, byly to spíš lvice.
V Keni jsou některé cesty dobré, některé horší a některé nejhorší. Cestovatelům se několikrát rozbilo auto.
Dopravní výchova 12. 11.
„Vyzkoušet“ z dopravní výchovy nás přišla ve čtvrtek paní z dopravního odboru MU z Moravských Budějovic.
Vůbec to nebylo zkoušení, povídali jsme si o situacích na silnicích, o tom, jak jezdíme na kolech, kolečkových bruslích, koloběžkách a spoustě zajímavých věcích. Paní nás moc chválila, že si toho spoustu pamatujeme a že jsme šikovné děti.
Tak si přečtěte, co všechno víme:
· musíme jezdit po pravé straně
· musíme nosit reflexní pásky, od roku 2016 budou povinné
· černé oblečené je vidět na 18 metrů, bílé na 55 metrů a reflexní pásky na oblečení na 200 metrů
· od 10 let mohou děti jezdit samy na kole
· nesmíme jezdit vedle sebe, ale za sebou
· cyklista je chodec, když vede kolo
· jezdí se na zelenou
· musíš mít na kole odrazky
· musíš mít na kole vpředu bílé světlo
· vzadu musí být červené světlo
· musíme stát na červenou
· na křižovatce musíme dát přednost
· chodíme po levé straně
· u stopky vždy zastavíme
· na kole musíme mít odrazky
· dáváme přednost zprava
· když odbočujeme na kole, ukážeme rukou¨
na kolech jezdíme na cyklistických stezkách
Rozsvícení vánočního stromu
Na 1. neděli adventní nám zrovna počasí příliš nepřálo, bylo deštivo a mlhavo. Ale nás počasí neodradilo a přesto jsme sešli na nádvoří, kde se měl rozsvítit zelený stromek, symbol blížící se doby vánoční. Zazpívali jsme a zabásnili všem našim spoluobčanům zimní písničky a lehce je vtáhli do betlémského příběhu.
Pokud toto naše zimní pásmo na počasí nezabere, aby se umoudřilo, zkusíme další neděli zahrát pohádku Zimní královna. Zmíněné představení už snad probudí zimní počasí Přijďte se na nás podívat!
Vánoční besídka
Na neděli 6.12. jsme se velice připravovali, abychom ukázali našim rodičům a babičkám a dědečkům, jak jsme šikovní. Jako vždy vystupovala školní družina, mateřská školka a základní škola. Z pódia zněly písničky, básničky, dupot dětí při cvičení, při tanečkách, při hrách.
My jsme byli se svým výkonem spokojeni a věříme, že se líbil i vám, že jste ze sokolovny odcházeli s úsměvem na tváři jako my, děti. Na závěr za námi totiž přišel Mikuláš a dal každému balíček s dobrotami.
Vánoční dopoledne se seniorkami
Krásné vánoční dopoledne nám připravily naše seniorky. Přišly za námi, měly pro nás připravené vánoční tvoření - vyrobili jsme si sněhuláčka ze skleničky, papírové andílky, nápaditý stromeček, vánoční šišku a další výrobky např. z překližky. Při všem nám pomáhaly, radily nám a také nám donesly cukroví, bábovku, jablíčka... no, tento den jsme donesli domů svačinu a maminky se nemohly zlobit. Paní seniorky to měly tak dobré, že jsme museli vše sníst.
Taky jsme jim dali prostor, aby si mohly vypít kávu a čaj a my jsme si mezitím rozdali dárečky. Každý něco dostal, tak jsme byli všichni spokojení.
Se seniorkami se nám moc líbilo, tak budeme rádi, když za námi zase přijdou.
Velikonoční dopoledne se seniorkami
Velikonoce se blíží, slyšíme a vidíme to všude kolem nás. Proto naše milé seniorky přišly za námi do školy, za dětmi. Děti se na ně moc těšily a nadšeně vyráběly a tvořily pod jejich vedením. Udělaly si krásné výrobky, proto byly také odměněni - různými dobrotami. Když k nám do školy seniorky jdou, vždy mají plné ruce - nesou vše potřebné pro tvoření a i něco dobrého, sladkého, co samy upečou. Děti se vždy olizují až za ušima...
2. podzimní vycházka
Druhá podzimní vycházka pro nás znamenala upevnění informací k místní lokalitě – oboře formou zábavného kvízu, kterým jsme odpověděli na dané otázky.
Nejvíce času jsme věnovali určování lesních pater a celkově ochraně přírody. Uvědomili jsme si, že bez znalostí škůdců, ošetřování stromů a celkové péče o lesy by po nás jednou zbyla zarostlá mýtina zavalená nerozložitelným odpadem.
EU přednáška
V úterý po Velikonocích jsme měli ve škole besedu na téma „Evropská unie“.
Hlavními tématy byla:
- Historie založeni EU, symboly, měna
- Spolupráce států
- Pohyb osob
- Cenné kulturní bohatství velikonočních zvyků a tradic jednotlivých států.
BěBěhem přednášky jsme měli možnost zapojit se do rozhovoru s panem lektorem, a využít tak svých znalostí.
Noc s Andersenem
1. 4. 2016 se naše školo přidala k akci Noc s Andersenem, která probíhala v mnoha knihovnách v naší republice, ale také v různých státech. Jedná se tedy o mezinárodní projekt, který má za cíl nabídnout dětem něco netradičního, zažít spoustu zážitků a samozřejmě blíže poznat pana Andersena a jeho tvorbu.
Také v naší škole jsme prožívali Noc s Andersenem.
Začátek jsme už naplánovali na 15. 00, kdy se děti šly posilnit do MŠ, kde dostaly odpolední svačinku. Zde se k nám přidali 3 předškoláci, kteří budou příští rok chodí do naší školy. V plném počtu jsme vyrazili na hru do přírody. Děti měly za úkol hledat obálky s očíslovanými slovy, které si lepily na připravený plakát a skládat tak postupně báseň Znám křištálovou studánku. Děti byly tak zaujaty hrou, že jim cesta vůbec nepřišla dlouhá a v rekordním čase jsem dorazili ke studánce Verunka. U studánky děti s nadšením řešily další úkoly vztahující se k básni. Po 18. hodině jsme se vydali zpět do školy. Před školou jsme se ale ještě stavili ve školní jídelně, kde děti dostaly teplou večeři. Panečku, jak děti mlaskaly po takové vycházce!
K večeru jsme tedy došli do školy, děti byly tak "rozrýmované", že bravurně vymýšlely různé rýmy a náležitě tedy musely být odměněni - zlatými dukáty. Ještě že jich tolik získaly, protože ve škole se objevil p. Andersen a jeho pohádka. Název pohádky děti měly vyluštit a právě zlatými dukáty si mohly koupit indicie, které jim pomohly zjistit, o jakou pohádku se jedná. Byla to Malá mořská víla. S panem Andersenem se musely děti rozloučit, ale pohádka s námi zůstala. Paní učitelky pohádku dramaticky přečetly, děti při ní mohly sledovat doprovodné obrázky. Po ukončení četby se rozhostilo v místnosti zvláštní ticho, každý v sobě přemítal nad příběhem. Úskalí, které prožívala mořská víla jako němá, si mohly děti vyzkoušet v pantomimě, která následovala.
Poslední část připraveného programu děti prožívaly ve skupinách. Bylo velice zajímavé sledovat děti při spolupráci mezi sebou navzájem, při plnění úkolů, při vzájemné domluvě, jejich chování v temné jeskyni...
V pozdních hodinách se pak zhaslo v tělocvičně a děti spaly ve škole. Na to se velice těšily.
Ráno nás probudilo sluníčko a společně jsme si vyběhli do blízké obory, kde jsme si dali rozcvičku. Na zpáteční cestě do školy už dětem kručelo v bříšku. Ve škole tedy dostaly ještě snídani a pak už spokojeně odcházely domů.
Akce se velice zadařila, děti z MŠ i ZŠ odcházely plni dojmů a zážitků.
Divadlo Pasáž - Babu a papoušek
Divadelní představení Babu a papoušek jsme navštívili v Třebíči v pátek na apríla.
Představení ale vůbec nebylo aprílové, bylo velmi zajímavé a pěkné. Byl to výborný start dnešního dne plného překvapení.
Vyprávění dětí:“Holka Barborka, říkali jí Bubu, měla papouška. Bubu se ztratil tatínek, pak se ztratil i papoušek. Kamarádi jí pomáhali hledat. První jí začal pomáhat Zik, druhý byl Julius a třetí byl Jarda. Potkali nějakou holku, která byla začarovaná z kočky. Její pán ji poslal pro toho papouška.
Kamarádi jí uvěřili, že ví, kde je tatínek Babu. Čekali na znamení, ale pak šli podle talismanu, který měla Bubu na krku. Dopadlo to dobře, protože Bubu našla svého tátu, byl to ten papoušek. Nejvíc se nám líbil ten kluk Zik, jak repoval a skládal písničky. A jak říkali, že měla holka štěkavý hlas.“
Školní kolo recitační soutěže
Zúčastnilo se 19 žáků od 1. do 5. třídy.
Do soutěže „Upovídaný Budík“ můžeme vyslat maximálně dva zástupce za každý ročník. 7. dubna 2016 budou v Moravských Budějovicích reprezentovat školu Lesonice žáci, kterým se básnička nejvíce povedla. To znamená, že znali perfektně text a měli pěkný, hlasitý přednes s výrazem. Všem recitátorům děkujeme za zodpovědný přístup, finalistům přejeme další úspěch.
1. r. Kapinusová Bertička a Procházková Terezka
2. r. Havel Ján a Pelikán Petr
3. r. Čech Jakub a Kosmáková Katka
4. r. Micka Lubor
Recitační soutěž v MB
Ve čtvrtek 7. dubna jsme se rozhodli – jako každoročně – zabojovat o dobré umístění v recitační soutěži pořádané Domem dětí a mládeže v Moravských Budějovicích.
Celkem nás odjelo šest recitátorů. Během soutěže jsme vyslechli spoustu básniček, kde nejčastějším autorem byl Jiří Žáček. Na 1. místě se umístil Ján Havel. A co my ostatní? Sice jsme nedosáhli na ocenění 1. - 3. místa, ale my se řídíme olympijskou myšlenkou: „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.“
Košík ovoce
8. dubna jsme díky projektu „Ovoce do škol“ měli možnost z doručeného koše třídit a poznávat danou zeleninu a ovoce. Dobré hospodyňky z řad našich spolužaček dokázaly sdělit i přípravu některých jídel a nápojů, které se dají z výpěstků připravit, včetně jejich důležitosti pro naše zdraví.
Na závěr jsme si pochutnali na jednotlivých druzích a samozřejmě si připomněli hygienická pravidla při konzumaci, která budou obzvlášť důležitá v okamžicích, kdy nám naše zahrádky nabídnou tyto vzácné vitamíny a jiné produkty.
Prevence dětských úrazů
Děti: Práce ve skupinách nás bavila. Vytvořili jsme skupiny Kočky, Poníčci, Vlčí smečka, Rychlíci.
Nejdřív jsme si povídali o úrazech a jejich prevenci.
Kočky psaly o úrazech, které vznikají doma. Přišli jsme na to, že musíme být opatrní a mít kolem sebe uklizeno. Rodiče by měli nebezpečné věci uklízet tak, abychom k nim nemohli (Savo, prací prášky, Jar, alkohol, léky). Také se můžeme o něco popálit (hrnec, žehlička, elektrické zásuvky). Nebezpečné jsou i některé květiny (kaktus, vánoční hvězda, difenbachie) nebo zvířata (hadi, pavouci, kočky, psi). Doma nám může ublížit i někdo cizí, proto neotevíráme cizím lidem a nedáváme jim informace (internet).
Poníci psali o úrazech ve škole. Úraz ve škole hrozí, když se špatně chováme (běháme, jsme nepozorní nebo špatně zacházíme s pomůckami). Také nám může ublížit spolužák – šikana není škádlení. Šikana je opakované, vědomé a záměrně zlomyslné ubližování druhému.
Vlčí smečka se zamýšlela nad úrazy venku. Venku je spousta nástrah (auta, dětská hřiště, sekačky na trávu, některá zvířata a hmyz). Hodně nebezpečné jsou skládky, opuštěné budovy a místa, nenastupovat do cizího auta. V zimě zamrzlé vodní plochy, v létě skály, voda, les. Vždy s rodiči!
Rychlíci přemýšleli o nebezpečí na ulici. Povinné jsou reflexní prvky mimo vesnici, ale je lepší je nosit i v obci. Chodíme po chodníku, nehrajeme si u silnice. Po silnici chodí jednotlivec vlevo, aby viděl protijedoucí auta, větší skupiny jdou vpravo - jsou jako velké auto. Silnici přecházíme na přechodu, rozhlédneme se vlevo-vpravo-vlevo. Na přechodu navážeme oční kontakt s řidičem, i když má chodec přednost, musíme být opatrní.
Když jsme spolujezdci nebo pasažéři, řidiče nerozptylujeme.
Kolo musí mít odrazku a brzdy. Když jezdíme večer, tak světlomet. Pedály jsou správné slovo, ne šlapky, sedíme na sedle. Samostatně bez dozoru můžeme jezdit na kole od 10 let.
ZÁVĚREČNÉ POUČENÍ
Používám helmu, pozor na červenou, světlé barvy jsou lépe vidět než tmavé, rozhlížím se, v autě se vždy připoutám, své kolo udržuji v pořádku, nejezdím zbytečně rychle, znám dopravní značky v okolí svého bydliště, na aktovce mám reflexní prvky, znám důležitá telefonní čísla (hasiče 150, policie 158, záchranka 155 a 112), chovám se vždy tak, aby se nic nestalo mně, ani druhému. Chceme být všichni zdraví.
Otázky ve skupinách za 10- 90 bodů
ŘEKNI PROČ …. ? může být nebezpečná igelitová taška?
Co udělám když…? kamarád se napije z neznámí lahve a je mu špatně?
VYJMENUJ …5 jedovatých rostlin.
JAK LÉPE A PROČ? Této otázce jsme se všichni vyhýbali.
Za pěknou práci jsme všichni dostali reflexní obrázek, na aktovku.
První pomoc
Vyzkoušeli jsme si resuscitaci na modelu člověka. Srdce se masíruje v tempu písničky „Rolničky, rolničky“. Umělé dýchání jsme také vyzkoušeli, ale při záchraně používáme jen
u dětí a utonulých.
Celé dopoledne se nám moc líbilo. Bylo zajímavé a poučné.
Hokusy - pokusy
V hodině prvouky jsme se rozhodli ověřit si pravdivost informací o tom, co potřebuje rostlina ke svému životu.
Zaseli jsme hrášek do tří misek, kdy každá z nich bude mít odlišné podmínky ke svému růstu. A k jakému závěru dojdeme, to se dozvíte až příště.
Pořad o hudebních nástrojích
V úterý 19. 4. se rozezněly naší školou tóny kytary a flétny. Přijeli za námi učitelé z hudební školy a představili nám nejen tyto nástroje, ale také nám povídali o historii těchto nástrojů, o jejich předchůdcích. Na fotkách je máme krásně zdokumentované. Nejvíce jsme byli překvapeni, když nám paní uč. zahrála na keramickou kočičku!
Zopakovali jsme si také pravidla slušného chování na koncertu a základy hudební nauky.
Čistá Vysočina
l
Vida
Těšili jsme se na dnešní den! Pojedeme na výlet do Brna. Paní učitelka naplánovala na středu 27. 4. výlet do Vida centra v Brně! Máme naplánovanou cestu třemi dopravními prostředky - autobusem, vlakem a MHD v Brně. Vyrážíme brzo ráno, ale to nám vůbec nevadí.
Petr P.: Měl jsem se dobře, protože jsme jeli do Brna, měli jsme tam atrakce. Potom znělo hlášení na science show. Poté jsme všichni vyrazili do laboratoře, tam jsme zkoumali kvasinky. Nazpátek jsme se stavili v Třebíči v hračkárně. Každý si něco koupil a já a Vítek jsme si vybrali kuličkovky. A pak jsme jeli do Lesonic, na každého čekali rodiče na zastávce. Celý večer jsem to vyprávěl mamce a Jirkovi.
Markéta K.: ... Bylo tam hodně poučných her a zajímavostí, nejvíc se mi líbila šlapací deska. Prvně jsme si museli zapnout hru, potom jsme šlapali na modré čtverečky, které se rozsvěcovaly mezi červenými....
Kateřina K. : ...před námi stála veliká budova. Bylo to Vida centrum. Dostali jsme vstupenky, aby nás pustil turniket do Vida centra. Vyzkoušela jsem skoro všechno, ale nešla jsem na tobogán, protože jsem se bála. Pak jsme měli přednášku o vědě, tam jsem se dozvěděla spoustu věcí o vzduchu. Potom si nás vzala paní, u které jsme se naučili pracovat s mikroskopem, ve kterém jsme viděli a zkoumali kvasinky....
Jakub Č. : ...Pak jsme došli do Vida centra. Bylo to tam zajímavé. Uklidili jsme si oblečení a baťohy. Potom jsme dostali takové čipy, které nás pustí dál. Jak jsem se tam rozhlédl, viděl jsem spoustu zajímavých atrakcí, většinou jsem je neznal. Všechny atrakce se mi moc a moc líbily. Některé byly o hraní a některé zase o přemýšlení....
Dopravní hřiště v MB
Hřiště se nám líbilo, někteří byli na dopravním hřišti poprvé. Nejdřív jsme si hodinu povídali o dopravních předpisech, potom šly všechny děti jezdit s paní policistkou a my čtvrťáci a páťáci jsme psali test, abychom mohli dostat řidičský průkaz.
Zaujaly nás nové koloběžky a nová silnice, kola a motokáry. Hřiště vypadalo hodně prodloužené. Přibyl cinkací semafor na vlakovém přejezdu a kruhový objezd. Měli jsme na sobě peněženky s žetonky a platili jsme pokuty.
Cestou zpět jsme se stavili do cukrárny na zmrzlinu. Dopravní výchovy jsme se zúčastnili v plném počtu, všechny děti byly vzorně připravené, kdo neměl vlastní helmu, tak si půjčil. Všichni žáci si zaslouží pochvalu za pěkné chování.
Vítání občánků
V neděli 8. 5. 2016 žáci základní školy potěšili naše malé spoluobčany svým průvodním programem. Zarecitovali básně a zazpívali písničky.
Všem vám přejeme hodně zdraví a lásky a domluvme se, že za pár let se vyměníme a vy tady na tomto místě budete vítat další miminka.
Plavání
I v tomto školním roce s nadšením jezdíme na plavání do plaveckého bazénu Laguna v Třebíči. Letos bylo plavání nabídnuto všem ročníkům a během výuky si uvědomujeme, jak je to třeba. Děti, které jezdí do bazénu už od mateřské školky, se tak mohou zbavit strachů z vody, z mokrých očí, naučí se bublinkovat do vody, dívat se pod vodou, potápět se a spoustu dalších nutných dovedností, které zúročí při povinné výuce v 3. a 4. třídě. Tady už se mohou zdokonalovat v plaveckých stylech a odpadnou tak negativní projevy, které se objevují u dětí, které plavání ve vodě znají jen "z vyprávění".
Návštěva meteostanice a Baziliky
Žáci druhého až pátého ročníku navštívili základní školu v Třebíči – Hájek. Cílem návštěvy bylo seznámení s meteorologickou stanicí, která je umístěna ve školní zahradě. Stanice je plně automatizovaná. Získaná data jsou dále zpracována v rámci mezinárodního projektu GLOBE. Měřené údaje jsou prezentovány i prostřednictvím webových stránek školy. Dozvěděli jsme se, že se měří směr a rychlost větru, teplota vzduchu i půdy, množství srážek, tlak vzduchu, relativní vlhkost vzduchu a sluneční svit.
Součástí našeho výletu do Třebíče byla také návštěva Baziliky, kterou jsme si prohlédli a také sami postavili. Před prohlídkou krásného kostela jsme pracovali interaktivně tak, abychom se o Bazilice, její stavbě a minulosti dozvěděli co nejvíce.
Exkurze se nám moc líbila a určitě se do Třebíče chceme vrátit, protože jsme cestou objevili mnoho, co chceme ještě vidět a prozkoumat.
Divadelní představení v Třebíči
Ve středu 1. 6. jsme se vypravili na divadelní představení Čertův švagr v divadle Pasáž v Třebíči. Pohádka byla pěkně zahraná, hojně provázená písňovým doprovodem, který vždy roztancoval děti. Pohádka se nám líbila a měli jsme tak pěkný dáreček ke Dni dětí.
Vzpoura úrazům
Beseda s vozíčkáři se nám líbila, protože to bylo poučné. Říkali nám, co nemáme dělat, abychom neskončili na vozíčku. Jeden pán šel v 15 letech na operaci srdíčka a po operaci zjistil, že nemůže chodit, fungovala mu jen půlka břicha a tak skončil na vozíčku. Druhý špatně skočil se snowboardem a skřípnul si míchu. Kamarád přivolal pomoc a helikoptérou ho odvezli do nemocnice. I když jsme na vozíčku, dají se dělat nějaké sporty, třeba ping pong. Taky nám řekli, že nejvíce úrazů je při pádu z výšky, pak při autonehodě a při sportu. Líbilo se mi to, ale nechtěl bych zažít takový úraz.
V průměru je ročně 240 000 dětských úrazů a 200 nových vozíčkářů.
Vystoupení žáků - Cidlina
V letošním roce se naše děti ukázaly a předvedly v Cidlině, kde probíhal slavnostní den. K bohatému a pestrému programu přispěly svým vystoupením, kde recitovaly, zpívaly, zahrály hudební pohádku a zatancovaly. Vystoupení se velice povedlo, děti se moc snažily a právem jim patřil potlesk. Nejenom za samotné vystoupení, ale za tříměsíční dřinu nácviků, která předcházela. Děkujeme našim dětem!
Školní výlet
Na školní výlet se těšíme celý školní rok. Když totiž jedeme na výlet, už je jasné, že nastává konec školního roku.
Takže všichni jsme se těšili na 15. 6., cílem byl hrad Roštejn. Trošinku naše těšení zkazil pohled z okna, když jsem ráno vstávali - PRŠÍ. No nic, tak pláštěnku, co jsme měli nachystanou v batohu, jsme vytáli a oblékli se do ní. Hodinová cesta autobusem, kdy stěrače stále stíraly, nás přesvědčila, že to déšť myslí vážně. My to ale také myslíme vážně, výlet si chceme užít, i když třeba prší. Hurá na hrad!
Na hradě pro nás byla připravená představení, kdy jsme si zazpívali veselé písničky, zatancovali jsme si, zúčastnili jsme se soutěží a případně i vyhráli ceny. Obdivovali jsem pana kouzelníka, jak ty svoje kouzla provádí. Také jsme šli do hradu na prohlídku a vylezli jsme se na věž. Nechali jsme si pomalovat obličej, aby nás doma nepoznali. Nesměli jsme zapomenout na dárečky z výletu, tak jsme obešli všechny stánky v areálu hradu. Bez peněz, ale spokojení jsme nastoupili do autobusu a vyrazili na cestu domů. Prožili jsme krásný pláštěnkový výlet.
Vycházka k Verunce
Studánka u Verunky je naše oblíbené místo, kam se rádi vracíme a toto místo nám nezevšední. Využili jsme krásného počasí a ve stř 22. 6. jsme podnikli vycházku a zároveň jako patroni studánky jsme zkontrolovali, že je vše, jak má být. Během cesty lesem jsme sbírali houby a lesní jahody. Dopoledne se nám moc líbilo.
Vzdělávací program o včelách
Poslední týden školního roku byl pro nás zpestřený poutavou přednáškou o včele medonosné, kterou pro nás připravil Petr Špaček z Cidliny. Hovořil o životním cyklu včely, jejím vývoji, včelích produktech a nakonec i o bolestném píchnutí žihadlem. Sladkou tečkou za přednáškou bylo ochutnávání medu.
Canisterapie
V pátek 24. 6. 2016 za námi přijela paní, která nám dovezla 2 pejsky. Během hlazení, mazlení a krmení pejsků nám paní povídala o tom, jak si s pejsky hrát, jak se k nim chovat, čím jim dělat radost a spoustu užitečných věcí.
Rozdání vysvědčení
Hurá, je konec školního roku!
